Nahlédněte i do Diskuse pod čarou!
Dokument, který vy napíšete v jednom kódování, se musí přeložit do všech kódování, která jste se rozhodli podporovat. Tuto sadu dokumentů pak musíte umístit na váš server, kde bude každému k dispozici.
V současné době lze za ideál považovat server, který vystavuje stránky jen v ISO-8859-2 a rovněž bez háčků - a na tohle už i statické řešení bohatě postačuje.
Výhody tohoto způsobu jsou bohužel mizivé, pro konečného uživatele je to však určitě lepší, než jen "cestina". Sám jsem musel tento způsob relativně dlouhou dobu praktikovat a zas tak náročný mi nepřipadal. Jako výhodu lze snad uvést rychlost, protože přenos není zdržován překladem a vzdálenější počítače mohout tento soubor nalézt v proxy cache, což se u výstupu CGI-skriptu nemůže nikdy stát.
Každý soubor zabírá na disku svými kopiemi několikanásobně větší místo, než je jeho skutečná velikost, musíte se ručně starat o jeho překonvertování, i když to po vytvoření podpůrných programů není takový problém.
Především je vhodné si zavést určitá označení pro daný druh kódování. V
době, kdy jsem tento způsob používal jsem se rozhodl, že před koncovku
.html
každého souboru předřadím ještě koncovku určující
kódování souboru - tzv. identifikátor.
Identifikátor | Název kódování | Oblíbené na platformě |
---|---|---|
.ISO2. | ISO 8859-2 | systém unix, přečte naprostá většina všech WWW klientů |
.CE. | Central Europe | Macintosh |
.ISO1. | CE "přebalené" do ISO 8859-1 | Macintosh |
.CP1250. | CP 1250 | Windows |
.Latin2. | PC Latin 2 | DOS |
.ces. | ASCII | všechny platformy |
.eng. | Anglická verze souboru |
Pokud to bude jen trochu technicky možné, snažte se však nezavádět žádná nová jména pro známá kódování. Držte se názvů definovaných v MIME - seznam těch nejpoužívanějších naleznete zde.
Jen na okraj přidávám poznámku o možnosti klientů požadovat pomocí svého nastavení oblíbeného jazyka (Accept-Language
) rovnou jeden z těchto klonů souborů. Jediným předpokladem je, že váš HTTP server jazykové mutace dokumentů zvládá (zvládat by měl, definice rozhraní je snad již v HTTP 1.0).O této možnosti (i problémech s nestandardním označováním znakových sad) se více dozvíte v popisu MIME, konkrétné v této části.
Soubory jsou tedy snadno rozlišitelné, problém nastává jen s odkazy v
souborech, protože se předpokládá, že kódování by mělo být při skoku na
další stránku zachováno. Předpokládejme, že je výchozím kódováním třeba CE.
Odkazy na další stránky mají tedy také koncovku .CE.html
. Po
převodu do jiného kódování (např. ISO-8859-2) by však měly mít koncovku
odpovídající jejich kódování (tedy .ISO2.html
). Během konverze
kódování se tedy musí v celém textu dokumentu identifikátory výchozího
kódování nahradit identifikátory kódování, do nějž je soubor právě převáděn.
Kromě popsané možnosti zavedení identifikátorů kódování existuje i jiná - ukládání souborů do adresářů podle kódování.
Ať tak či onak, budete rozhodně potřebovat nějaký program, který za vás celou sbírku rozličných kódování vyrobí. Snad si vyberete z naší nabídky.