Podzimní sraz OČJ se uskutečnil ve dnech 10. - 12. října 1997 v Praze. Hlavním stanem se na tři dny stala jedna základní škola poblíž stanice metra Pankrác. Většina účastníků dorazila již v pátek 10. října odpoledne. Po projevech radosti z opětovného shledání a po prohlížení táborových fotografií se ve večerních hodinách hrály dvě zábavné hry. Soutěžící byli rozděleni do čtyř skupin a měli za úkol vymyslet určitý okruh slov, předat to další skupině, která podle slov vymyslela příběh a předala jej dál další skupině, která příběh zinscenovala, takže na závěr se hrály 4 scénky. Druhá hra byla tak trochu na posouzení individuality jedince a její obsah by se ve stručnosti dal charakterizovat asi takto: jsi jedním ze 4 lidí, kteří při letu letadlem ztroskotali uprostřed polární pustiny, máš malou mapku, zásobu jídla na x dní, určitý počet věcí atd. Co budeš dělat? Závěrem bylo vyzrazeno správné řešení situace.
Mnohem delší a náročnější na přípravu byla sobotní celodenní hra. Byli jsme rozděleni do tří skupin, které byly z hlavního stanu vypouštěny v hodinových intervalech. Trasa byla pro všechny stejná. Dostali jsme sadu třiceti až čtyřiceti fotografií, na nichž byly vyfotografovány různé objekty staré Prahy. Úkolem bylo jít vždy k nejbližšímu místu zachycenému na fotce. Občas nám ulehčil hledání vzkaz přilepený k zadní straně fotografie. Výchozí bod se nacházel blízko stanice metra Národní třída. Odtud jsme šli přes Vltavu, Malou Stranu a Hradčany, abychom skončili na Starém Městě. Cestou jsme samozřejmě plnili různé úkoly. Každá skupina měla svého průvodce, který doplňoval pochod kolem starých pražských domů výkladem o strašidlech, která v nich strašila. Pochod byl dlouhý a namáhavý, a tak přišly vhod špagety, jež jsme dostali k večeři po návratu do hlavního stanu. Po večeři zahrála každá skupina scénku podle příběhu o člověku, který začal po své smrti strašit obyvatele domu, v němž bydlel. Večer patřil Petrovi Nejedlému a jeho kytaře. Na sraz zavítal i Karel, byl spokojen a řekl, že úroveň OČJ stoupá.
Neděle byla již jen dnem loučení a odjezdu domů. Vedení patří dík za organizaci srazu, zvláště pak za přípravu zajímavé sobotní hry.
Tomáš Palík