část první
Univerzita Karlova, fakulta filozofická, obory český jazyk a literatura a anglistika a amerikanistika

Přijímací zkouška na obor český jazyk a literatura se až dosud skládala, a zřejmě i nadále skládat bude, z části písemné a části ústní, z nichž každá se dále dělila na část jazykovou a literární. Souhrnně je možno říci, že se u uchazečů očekává zájem o zvolený obor, a tudíž i znalosti mírně překračující běžný středoškolský standard. Pro základní orientaci v požadavcích můžeme snad stále ještě doporučit publikaci Přijímací zkoušky na vysoké školy - Český jazyk a literatura (Čechová a kol., SPN, Praha 1988, možná existuje i novější vydání).

V písemné části zkoušky zaměřené na jazyk můžeš očekávat úkoly z morfologie i syntaxe, určování a tvoření tvarů slov, zařazování sloves do tříd, úkoly na slovotvorbu, určování slovních druhů, větných členů, vedlejších vět a podobně. Je samozřejmé, že jde obvykle o složitější případy. Doporučujeme seznámit se s latinskou lingvistickou terminologií a znát jména a obory činnosti našich významnějších jazykovědců. Na konci této části je možno očekávat zadání krátkého slohového úkolu na dané téma. Při přípravě by Ti kromě Příruční mluvnice češtiny nebo České mluvnice autorů Havránka a Jedličky a učebnice Český jazyk pro střední školy I - IV mohly pomoci také Šmilauerova Nauka o českém jazyku a Komplexní jazykové rozbory (Čechová a kol.).

Pro úspěšné složení literární části písemné zkoušky bude pravděpodobně třeba zvládnout poměrně značné množství faktografických znalostí, prostě vědět co, kdo, kdy, kde a s kým. Mohou být prověřovány jak vědomosti týkající se literatury nové a nejnovější, tak i staré a ještě starší, při přípravě doporučujeme neopomíjet významnější literární časopisy, hodit se může i rámcová znalost literatury světové. V posledních letech se poměrně často vyskytovaly otázky typu: Kteří z uvedených autorů se mohli setkat roku 1950 v Praze? nebo Mohl napsat pan X recenzi na hru Y do časopisu Z? Jsme poněkud na rozpacích, kterou příručku zaměřenou na dějiny literatury doporučit, vyšlo jich v poslední době několik a neměly jsme možnost se s nimi podrobněji seznámit. Tradičně osvědčený byl první díl Balajkových Přehledných dějin literatury, další díly jsme bohužel neměly v ruce. Také Panorama české literatury by mělo mít dobrou úroveň. Naopak spíše nedoporučujeme krásné barevné učebnice pro střední školy z dílny paní Martinkové a spolupracovníků, podle našich zkušeností je v nich poměrně hodně chyb. Kromě literárněhistorických znalostí je dále třeba ovládat alespoň základní pojmy z poetiky a z literární teorie (metafora, metonymie, aliterace, veršová metra, balada, elegie, lit. druhy, lit. žánry, ... - možno najít např. v Poetickém slovníku autorů Bruknera a Filipa nebo ve Slovníku literární teorie), a to nejen teoreticky, ale i prakticky, tj. umět provést rozbor daného textu.

Důležitou součástí ústní zkoušky je otázka, proč vlastně chceš studovat češtinu. Uchazeč, který nedokáže říci víc než "protože rád čtu", pravděpodobně neudělá příliš dobrý dojem. Často se stává, že se zkoušející zeptá na jevy, v nichž uchazeč chyboval v písemné části. V jazykové části se od Tebe očekává, že umíš souvisle promluvit o nějakém problému, například o přejímání cizích slov. Mimo to je velmi vhodné znát alespoň podle názvu některé současné časopisy, které se češtinou zabývají (Slovo a slovesnost, Naše řeč,...) a přečíst nějaké populární knížky o češtině (např. Knížka o češtině, Chrám i tvrz, Čeština za školou).

V literární části ústní zkoušky budeš předkládat seznam četby. Při jeho sestavování bys měl mít na paměti, že se tě zkoušející může na kteroukoli z uvedených knih zeptat, nedoporučujeme proto zařazovat knihy, o nichž nedokážeš říci nic víc, než že se Ti líbily. Seznam by neměl být příliš krátký a měly by se v něm pokud možno objevit knihy různého data vzniku a různých žánrů. Lze očekávat, že Tě zkoušející požádá, abys knihy, které jsi četl, zařadil do širších dobových souvislostí, do souvislosti autorova díla apod. Mohou se vyskytnout i otázky mimo seznam četby, při této příležitosti si znovu dovolím zdůraznit, že starší literatura je také literatura. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že u některých zkoušejících vyvolává poměrně silné negativní emoce, když si uchazeč nemůže vzpomenout, žil-li dříve Hus nebo Komenský a ve kterém to tak přibližně mohlo být století. Na závěr už snad ani nemusím podotýkat, že je nanejvýš vhodné alespoň občas nahlédnout do Literárních novin, Tvaru, Kritické přílohy RR a dalších literárních časopisů.

K přijetí na anglistiku a amerikanistiku na FF UK budeš kromě štěstí a odvahy potřebovat:

1. Dobré znalosti angličtiny (většinou se říká "na úrovni všeobecné státní zkoušky")
2. Základní přehled o kultuře, historii, zeměpise, politice, institucích, známých osobnostech a dalších reáliích anglicky mluvících zemí (hlavně Velké Británie a USA)
3. Zájem o obor (tj. očekávej, že se Tě budou ptát, proč chceš angličtinu studovat, a připrav si několik důvodů, kterými komisi zaujmeš)

V písemné části zkoušky bývá:

1. Překlad: je zaměřený hlavně na gramatiku - a to na souslednost časů, modální slovesa, podmínková souvětí, vedlejší věty časové, předložky, spojení sloveso + infinitiv s to, sloveso + infinitiv bez to, sloveso + -ingový tvar, všechny časy v činném i trpném rodě, vazba "dát si něco udělat" atd. Mohou se vyskytnout věty jako: Kdyby se to bylo stalo loni, bylo by to bývalo ještě horší. Proč si to auto nedal vyzkoušet? Rád bych věděl, co ho přimělo k tomu udělat takovou hloupost. Říkala, že to přinese, ale že bude muset brzy odejít. Musela ten dopis zapomenout v kanceláři. Věděls včera, že tam nikdy předtím nebyla?
2. Diktát (souvislý text, asi 1/2 - 1 stránka)
3. Test z reálií (býval za našeho mládí, nevíme, zda ho ještě zadávají, ptávali se: kolik obyvatel má Austrálie, kolik Američanů padlo ve válce ve Vietnamu, do kterého století patří Cromwell, co znamená zkratka IRA, na kolik let se volí americký prezident, ve kterém státě USA leží New Orleans.)
4. Další možné úkoly jsou: opravit chyby v určitém textu, přečíst si zadaný text a odpovědět na otázky za textem, najít synonyma a antonyma k určitým slovům z textu atp.

U ústní zkoušky budeš pravděpodobně předkládat seznam četby anglicky psané literatury (důraz je na literaturu britskou a americkou). Snaž se vytvořit si seznam kvalitních autorů (řídit se můžeš třeba některou učebnicí anglické a americké literatury). Knihy nemusíš číst v originále, ale když jednu až dvě v originále přečteš, bude to jen dobře (a komise se Tě na tyto knihy asi zeptá). Také se podívej, kdo knihu do češtiny přeložil. Kromě Tvého zájmu o obor se Tě mohou ptát na reálie anglicky mluvících zemí. Také Ti mohou dát obrázek a Ty ho budeš popisovat. Ústní zkouška bývá v angličtině.

Nevěděly jsme, co Ti doporučit jako studijní materiál, protože není jedna univerzální a geniální učebnice. Následující návrhy ber proto jen jako inspiraci:

literatura:

An Outline of American Literature, An Outline of English Literature

reálie:

některý přehled reálií anglicky mluvících zemí pro maturanty (je jich celá řada), turistický průvodce

gramatika:

na co jsi zvyklý; pro ty, kteří mají rádi systém, např. Moderní učebnice angličtiny

slovní zásoba:

Frekvenční slovník angličtiny

Vřele doporučujeme poslouchat anglické pořady v rádiu (BBC) a televizi (CNN, Euronews).

Přejeme hodně zdaru!

Alenka Fidlerová a Lucka Římalová

P.S.: Tvé dotazy rády zodpovíme.

[Seznam rubrik] [Celý Butelýn] [Všechny Butelýny]